Islandský kůň » Mimochody Unbenanntes Dokument

Mimochod tölt

Tölt je čtyřdob s 8 fázemi, při kterých se střídají laterální a diagonální nohy na zemi. Neexistuje fáze, kdy by kůň měl všechny čtyři nohy ve vzduchu. Pořadí nohou odpovídá pořadí v kroku, zadní pravá, přední pravá, zadní levá, přední levá. Rozdíl ovšem je, že se dotýkají jen jedna nebo dvě nohy současně země. V kroku jsou to současně dvě nebo tři nohy.

Tölt umí každý islandský kůň od přírody. Často ho ukážou už jako hříbátka ve volném pohybu na pastvině. Tímto pohodlným čtyřdobým chodem vydrží koně běžet i dlouhé vzdálenosti. Proto jsou islanďáci oblíbení zejména na delších vyjížďkách a vandrech. Není ale tölt jako tölt. Během výcviků je většinou nutné naučit koně, aby tölt v čisté formě rozdělili tölt z ostatních chodů a od svých chybných variant. Takové nečistoty můžou být do směru skeid nebo ke klusu. Ke správnému töltu vede dlouhá cesta. Kůň i jeho jezdec se musí nejdřív naučit základy drezury a neustále pracovat na správném taktu a na uvolnění koně.

Některé z nečistých variant

Skeidový tölt - islandský zvaný "Grísaskeid" znamená v překladu tolik jako prasečí skeid -
je nečistota, při které se zdůrazní laterální pohybová fáze. Přední následující se noha dotýká země rychleji, takto, že se prodlouží laterální fáze töltu. Pro posluchače je slyšet nyní takt 1 . 2 ... 3 . 4 ... 1 . 2 ... 3 . 4 místo pravidelného čtyřdobu.

Klusový tölt
je nečistota, při které se ten čtyřdob rozpadá k diagonálnímu pohybu klus, způsobení rychlejším pohybem diagonální zadní končetiny. Slyšet bude nyní místo pravidelného čtyřdobu 1 ... 2 . 3 ... 4 . 1 ... 2 . 3 ... 4

Pořadí fází a nohou v töltu

Islandská klisna s hříbátkem

Mimochod skeid

Skeid je dvoudobý pohyb se čtyřmi fázemi, při kterým se střídají laterální končetiny s létající fází, kde žadná noha nemá kontakt se zemí. Při správném skeidu se dotýká zádní noha o trochu dřív země a taky ji zas opouští dřív než stejnostranná přední noha. Jedná se však o takový malý rozdíl, že posluchač vnímá většinou jen ten laterální dvoudob obou nohou. Skeid není přirozený u všech islandských koní. A přesto také samotné nadání k tomuto chodu nestačí, potřebuje se k tomu taky spoustu temperamentu a úsilí proniknout dopředu. Dobrý skeidový kůň natáhne typicky celé tělo hlavou dopředu a dostane rychlost kolem 50km za hodinu. Skeid je na Islandu královský chod, kdo ho jednou vyzkouší na vlastní kůži, ví proč.

Pořadí fází a nohou ve skeidu

Islandská klisna s hříbátkem

Proč se mimochody zachovaly u islandských koní?

V minulosti byli koně na Islandu dlouhodobě jediná možnost, jak se dostat z jedné strany ostrova na druhou. Náročný terén, velké ledovcové řeky a chudé podmínky lidem nedovolovali, aby postavili dostatečně široké cesty a mosty pro povozy. Jezdit na koních, kteří překonávali řeky i hory byla jediná možnost. Po kopytě se přivezla pošta, svezlo se seno z hor, dopravili se ryby do města, dokonce fungovala i sanitka kdy koně vezli zraněného mezi sebou.

Aby se dorazilo v čas, využívali tölt pro jízdu na dlouhé vzdálenosti: Pro jezdce velmi pohodlný čtyřdobý chod, úsporný pro koně. Správný cestovní kůň musel töltovat a nikoho by ani nenapadlo klusat. V pozdějších dobách kdy byly vyvinuty první automobily se na Islandu stále jezdilo na koních. Díky tomu patřil kůň ještě po druhé světové válce mezi běžný dopravní prostředek, který spojoval město a okolní statky. Často se také stávalo, že museli koně zachránit a vytáhnout auto, které vypovědělo službu uprostřed řeky. Takto se v průběhu století zachovaly mimochody. Na evropském kontinentu, kde kočáry dostali přednost před ježděním, se mimochodící koně systematicky vyřazovaly z chovu. Před kočárem byl klus rychlejší a jednodušší.